Koordinace systému a plánování péče

Cílem je budování a rozvoj propojené sítě služeb v oblasti péče o duševní zdraví. Služby by měly tvořit propojený systém, který by fungoval napříč resortním rozdělením, právními formami, veřejnou správou i občanskými aktivitami (včetně uživatelských a rodičovských aktivit). Systém péče by měl být zaměřen na člověka a jeho zotavení, měl by podporovat jeho smysluplný a důstojný život v běžných podmínkách, měl by podporovat služby preventivního charakteru. 

Pravidelně se schází Krajská koordinační skupina (zápisy ve složce Dokumenty ke stažení).

Akční plán implementace péče o duševní zdraví v hlavním městě Praze pro období 2022–2023 (Usnesení Rady HMP ke stažení ve složce dokumenty) zpracovala mezigesční skupina (zápisy ve složce dokumenty ke stažení) složená ze zástupců odborů hl. m. Prahy (ZDR, SOV a SLM) a s podporou Metropolitního zdravotnického servisu (příspěvkové organizace HMP, jejímž předmětem činnosti je mimo jiné také koordinace péče o duševní zdraví a zdravotní prevence). 

Plán reaguje na potřebu snížit vysokou zátěž v oblasti duševního zdraví Pražanů. Duševní onemocnění prožije každý rok přes pětinu populace. Více než polovině z toho se nedostane žádné odborné pomoci nebo léčby. Dle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky z roku 2019 bylo v Praze ambulantně léčeno 130 tisíc obyvatel (v ČR 640 tisíc). Přestože se podařilo za poslední tři roky významně posílit kapacitu sítě sociálně zdravotních služeb v Praze, například vybudováním prvních pěti center duševního zdraví a dalších komunitních služeb, situace je stále alarmující. Pandemie covid-19 tuto situaci ještě zhoršila, její dopady na duševní zdraví začínají být velmi markantní. Skupinou, na jejíž duševní zdraví pandemie těžce dopadla, jsou zejména děti. Výraznou měrou se do duševního zdraví promítá i agrese Ruska na Ukrajině a předpokládáme, že se promítne i energetická a ekonomická krize.

Témata sledují potřebnou podporu pro hlavní cílové skupiny v péči o duševní zdraví: pro lidi se závažným duševním onemocněním, pro lidi s demencí, pro děti a mladistvé, pro lidi ocitající se v krizové psychosociální situaci. Další témata se věnují potřebné podpoře neformální péče, obhajobě práv a kvalitě služeb, tématu lidských zdrojů v pomáhajících profesích, prevenci v oblasti duševního zdraví a nezbytné koordinaci systému péče. Programy zčásti zahrnují i podporu uprchlíků z Ukrajiny v oblasti duševního zdraví.

Akční plán vychází z Plánu regionální péče pro oblast duševního zdraví v Praze 2020–2030 (schválený plán ke stažení ve složce dokumenty), který byl zpracován v rámci projektu Deinstitucionalizace, realizovaném ministerstvem zdravotnictví, jako jeden 

z nástrojů implementace Reformy péče o duševní zdraví. Tento plán je v souladu s Národním akčním plánem pro duševní zdraví, který byl schválen Vládou ČR 27. 1. 2020 i Strategií reformy psychiatrické péče 2013–2023 (MZd, 2013).

Metropolitní zdravotnický servis navazuje na koordinaci reformy péče o duševní zdraví, která probíhala v rámci projektu Ministerstva zdravotnictví ČR. 

V roce 2020 uzavřelo Hlavní město Praha s Ministerstvem zdravotnictví ČR Memorandum o spolupráci při realizaci Reformy péče o duševní zdraví (dokument ke stažení ve složce Dokumenty).

Lidské zdroje v pomáhajících profesích 

Pracovníci v samotných službách péče o duševní zdraví jsou klíčovým faktorem v proměně této péče. Jedná se o psychiatry, psychology, sociální pracovníky, zdravotní (psychiatrické) sestry, adiktology, manželské a rodinné poradce a další. Jenom jejich vzděláváním, supervizí a další podporou, posilováním odborných kompetencí a dovedností, ale také zajištěním odpovídajícího financování je možné docílit požadovaných změn. Obdobně je však důležité podporovat a vzdělávat i pracovníky v širším systému péče, například pracovníky na obecních úřadech a úřadech práce, posilovat jejich dovednosti a citlivost pro práci s cílovými skupinami, jimiž jsou osoby s těžkým duševním onemocněním–SMI, děti s potřebou podpory v oblasti duševního zdraví, senioři žijící s demencí. V neposlední řadě je potřeba systematicky vzdělávat a znalostně podporovat i uživatele služeb. Rozvoj v zahraničí již dávno etablovaných recovery college (akademií zotavení) pro uživatele služeb je u nás velmi žádoucí.

Zároveň při rozvoji potřebných nových služeb narážíme na nedostatek pracovníků v pomáhajících profesích, bez nich se systém nebude rozvíjet. Metropolitní zdravotnický servis bude hledat strategie, kterými by tento nedostatek překlenul. 

Plán na roky 2022–2023 v této oblasti je obsažen v Akčním plánu implementace péče o duševní zdraví.

Kvalita péče

Část existujících sociálních a zdravotních (zejména lůžkových či pobytových) služeb pro Pražany, kteří trpí duševním onemocněním, nenaplňuje práva uživatelů definovaná v Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením. To ukazují například zprávy z auditů psychiatrických nemocnic, realizovaných Ministerstvem zdravotnictví ČR, z roku 2018 i předchozí zprávy veřejného ochránce práv.

Zároveň se některé pobytové sociální služby negativně vymezují vůči lidem s duševním onemocněním a odmítají jim poskytovat pobytovou službu.

Nejsou nastaveny dostatečné kapacity komunitních služeb, a to jak zdravotních, tak sociálních; zejména existující velké institucionální kapacity v rámci psychiatrických nemocnic, ale i pobytových sociálních služeb (i mimo lokalitu Prahy zřizované hlavním městem Prahou) výrazně deformují poptávku po komunitních službách a prohlubují nepříznivou sociální situaci osob 

s duševním onemocněním. Existující služby často nereflektují potřeby skupin, pro které jsou určeny (např. děti, senioři apod.). 

Nedostatečná kapacita komunitních služeb a nemožnost získat v Praze bydlení vedou často k tomu, že pacienti jsou z Psychiatrické nemocnice Bohnice propouštěni do velkokapacitních domovů se zvláštním režimem, čímž dochází k transinstitucionalizaci, která je škodlivá a situaci neřeší.

Jednotliví aktéři – nejen veřejné služby, ale i sociální pracovníci, odborná veřejnost a další – nemají dostatečnou znalost osob 

s duševním onemocněním (včetně jednotlivých specifik, jako jsou diagnózy, věk apod.), které by mohly být cílovou skupinou komunitních sociálních i dalších služeb. V institucionálních službách je běžnou praxí omezování volného pohybu pacienta, příp. jsou používána i restriktivní opatření. V oblasti hodnocení sociálních služeb (inspekce kvality sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb.) nedochází k objektivnímu posouzení a reflexi praxe na základě odborné znalosti dané problematiky s ohledem na práva osob 

s duševním onemocněním. V oblasti zdravotnických služeb je pak hodnocení primárně vázáno zejména na splnění odbornosti, hygieny, na ošetřovatelské a další postupy a oblast naplňování lidských práv není cíleně řešena.

Nicméně v poslední době začalo docházet k pozitivním změnám. Pobytové sociální služby zřizované Magistrátem hlavního města Praha a dislokované mimo Prahu procházejí transformací, transformací prochází i Psychiatrická nemocnice Bohnice. Byla navázána systematická spolupráce lůžkových psychiatrických oddělení (včetně Psychiatrické nemocnice Bohnice) s komunitními službami.

Metropolitní zdravotnický servis chce podpořit tento vývoj a systematicky prosazovat zvyšování kvality.